Čeština (Česká republika)English (United Kingdom)Deutsch (DE-CH-AT)Russian (CIS)Español(Spanish Formal International)
Banner
Banner
Banner
Banner
Banner


Route 66 PDF Tisk Email
Text a foto: Petr Nazarov   
Čtvrtek, 12 Duben 2012 11:50

John Steinbeck ji nazval „Mother Road“ neboli matkou cest. Je také známá jako "The Main Street of America" a "The Will Rogers Highway"). Byla původní vnitrostátní cestou v Americkém dálničním systému, kam byla zařazena 11. listopadu 1926. Začíná v Grant Parku v Chicagu (Illinois), vede přes Missouri, Kansas, Oklahomu, Texas, Nové Mexiko, Arizonu, a Kalifornii, kde v Santa Monice končí. U.S. Route 66 měří celkem 3,940 km (2,448 mil). Nejdelší úsek leží v Novém Mexiku (498 mil) a nekratší je v Kansasu (12 mil). Matka cest prochází přes tři časová pásma a vede přes několik indiánských území. V některých státech jsou k vidění typické scenérie známe z mnoha amerických filmů.

Hodně dlouho byla tato cesta také nazývána jako “hlavní ulice Ameriky”, protože vedla přes malá města od středozápadu až po jihozápad, lemována stovkami kaváren, motelů, čerpacích stanic a turistických atrakcí.

V době velké hospodářské krize se stovky tisíc vysídlených rodin vydávalo po Route 66 na západ do Kalifornie, po druhé světové válce je tato cesta opět obrovskou měrou využívána díky vzestupné mobilitě lidí, kteří směřovali za lepšími vyhlídkami do jižní Kalifornie.

Route 66 byla nahrazena soustavou dálnic a oficiálně vyřazena z Amerického dálničního systému 27. července 1985. Značná část vozovky Route 66 byla rozšířena a použita při výstavbě nových dálnic. Díky snaze nadšenců v 90. letech je zbylá část (v místech kde byly dálnice vedeny jinudy) stále k dispozici jako turistická atrakce pod jménem „Historic Route 66“. V každém z osmi států, kterými Route 66 prochází, mají sídla místní asociace, které se snaží aktivně opatrovat tuto legendární cestu. Během cesty najdete staré benzinové stanice situované uprostřed pouště, křiklavé světelné reklamy a spoustu vystavených a zrezivělých starých aut.

Užívám si Route 66 postupně cestou z Kalifornie až do Nového Mexika. V Arizoně se vydávám na jeden z nejdelších souvislých dochovaných úseků vede mezi městečky Seligman a Golden Shores. Na této trase leží i město Kingman, které se pyšní titulem „srdce Route 66“. Ve městě se nachází muzeum Route 66 a je zde podobně jako v Seligmanu, Oatmanu a dalších zastávkách na trase možno zakoupit množství tematických suvenýrů.

Když pominu nádherné přírodní scenérie, okouzlující staré čerpací stanice, příjemná bistra s velmi přátelskou obsluhou po cestě, nejzajímavější zastávky dělám ve městě Holbrook a v zlatokopeckém  městečku Oatman. V Holbrooku v ulici West Hopi Drive přijíždím na prostranství, kde je postaveno asi dvacet indiánských týpí. Jak se posléze dozvídám je to

Wigwam Motel, kterých je na území Spojených Států několik. Okamžitě sešlapávám pedál brzdy a nadšeně už se vidím v jednom z těchto úhledných obydlí. Jakmile přicházím blíže, uvědomuji si, že jsou všechna tato týpí vybudována z betonu. Jsou vystavěna do tvaru U a kolem na tomto prostranství jsou všude rozesety staré automobily různých značek. Najdete tu i starodávný náklaďák

anebo staré požární auto. V recepci se domlouvám na ceně a jdu se ubytovat. Týpí je uvnitř velice úhledně zařízené, jsou tu dvě velké postele a sprcha s toaletou v jedné malé místnůstce. Večer se jdu ještě projít a povečeřet v některé z mnoha restaurací nacházejících se na stejné ulici jako Wigwam Motel. Obsluha baru, pro který jsem se rozhodl, se dává se mnou do řeči a ptá se, odkud že to jsem. Říkají, že Čechů tady moc neregistrují, zato prý je tady hodně Němců, Dánů a Italů, kteří sem jezdí většinou od dubna do října.

Oatman ležící v Mohavské poušti působí na první pohled dojmem starobylého westernového městečka. Je tu v podstatě jen jedna hlavní nedlouhá ulice, na které se soustředí veškeré dění. Mezi mnoha krámky se suvenýry je také několik barů a náleven. Téměř všechny budovy jsou dřevěné a westernově laděné. Neobvyklou zvláštností a atrakcí tady

jsou divocí osli, kterých se tu zrovna promenáduje asi tucet. Různě se nebojácně procházejí mezi turisty anebo postávají u některých budov. Samozřejmě všude také postávají zaparkované Harleye a další proslulé motocyklové značky, neodmyslitelně patřící na tuto světově nejproslulejší cestu spojenou s pocitem volnosti a svobody.

Ať už jsou zájmy projíždějících v současné době motivovány zájmem o historii této nevšední cesty, touze po dobrodružství, přání setkat se s indiánskými kmeny, zahlédnout na vlastní oči kojota či chřestýše, či po pocitu nostalgické touhy po starých dobrých časech, nebo prostě jen chcete zažít na vlastní kůži úžasnou rozmanitost lidí a krajin, které lemují jeho cesty, Route 66 nabízí nezapomenutelný zážitek.